Prague Surf Film Festival 7

Už posedmé se v pátek 8. 12. ve Vršovickym Kině Pilotů rozsvítila plátna se serfovou tématikou. Divákům se představilo celkem 7 filmů ve 13 projekcích.

Vyslali jsme naše přední filmové kritiky Matyáše Menšíka, Terezii Dvořáčkovou, Julii Hučíkovou a Vojtěcha Svárovského, aby shlédli letošní festivalový výběr a pomohli vám tak vybrat materiál na dlouhé zimní večery. Přečtěte si, které z filmů si vybrali a proč, a zda splnily jejich očekávání!

Le Chemin - Francie, 55 min

Matyáš Menšík: Dva Francouzi se během Covidu místo na Tahiti vydávají na kolech po francouzském pobřeží a potkávají se s kamarády. Tuhle část Evropy miluju, tak jsem si říkal, že by se mi ten film mohl líbit. Obrázky hezký včetně surfingu na pro mě úplně neznámých spotech severně od Bordeaux. Kamarádi Francouzů super zajímavý. Od číšníka, co vybudoval permakulturní farmu, přes pekaře až po jachtařskou legendu a všechny spojuje snaha o zlepšení našeho přístupu k životnímu prostředí. Palec nahoru. Akorát jsem po týdnu v práci asi nebyl na takovej film připravenej a kombinace svařáku a pohodovýho soundtracku způsobila, že pekaře jsem prakticky celýho zaspal. Snad jsem nechrápal nahlas.

Terezie Dvořáčková: Tenhle film jsem si nevybrala. Před tím, než jsem na něj stačila jít, mi totiž Matyáš na chodbě řekl, že u něho usnul. A taky mě vlastně kola moc nezajímaj :D.

Hail Marry - USA, 45 min

Julie Hučíková: Tenhle film za mě tak trochu vybrali kluci (Maty a Vojta, pozn. redakce) a jsem ráda, že jsem s nima šla. Film ukazuje cestu kluka z New Yorku až do finále Pipe Masters a poukazuje na to, ze úspěchy často nejsou zásluhou jen nás samotných, ale i rodiny a okolí, který nás podporujou. Myslim si, že je to skvěle zpracované téma, na který se občas zapomíná. Celý snímek na mě působil víc jako časosběrný film, kde byly použitý i starý videa a fotky, než jako velkorozpočtovej "wow surfmovie" a tím je pro diváka ryzejší, “uvěřitelnější” a vtáhne do vln u břehu New Yorku. Soundtrack je pak za mě jeden z nejlepších, co jsem měla možnost v surfmovies slyšet. Doporučuju všem :)

Matyáš Menšík: Pro mě nejlepší film večera hlavně díky svojí autentičnosti. Balaram je prostě fakt surfař. Tečka. Kluk z New Yorku, kterej si díky svýmu talentu a tvrdý práci získal respekt havajský serfový šlechty a korunoval to vítězstvím na, aspoň za mě, nejdůležitějším serfovým závodu, Pipe Masters. Nic z toho by se ale nestalo bez jeho mámy, Mary, kterou tenhle film příjemně nesentimentálním způsobem oslavuje. Režisér Ben Gulliver nejenom skvěle poskládal všechny dílečky hezky dohromady, ale navíc k filmu vyprodukoval naprosto epesní autorskej soundtrack, kterej tuhle čtyřicetiminutovku odlišuje od většiny serfových filmů, co jsem zatím viděl. 

Terezie Dvořáčková: Hail Mary potěší (nejen) všechny feministy a feministky. Je to srdcovka, věnovaná mega cool mámě newyorskýho surfaře Balarama Stacka, která jeho surfový kariéře zasvětila prakticky celej svůj život. Balaram jako takovej mi v dokumentu přišel trochu mimo a zdálo se mi, že možná kouří až moc marihuany, stejně jako týpek, co to točil :D. Natočený je to ale dobře, líbily se mi starý videa z jeho dětství, zakomponování prostřihů na satelitní záběry hurikánů, to, jak s kámošema jezdili šíleně rychlý barely v úplně hnědý vodě a zajímavý ezoprostředí, ze kterýho tenhle hodně talentovanej surfař vzešel. Ale asi jsem od toho čekala trochu víc, nechala jsem se dost ovlivnit hypem a cenami z různých festivalů, který mě přesvědčily k tomu se na to mrknout. Balaramova máma je nicméně super, moje máma je super, všechny mámy jsou super, hail mámy! Hodnotím ☆☆☆ a půl hvězdy.

Corners of the Earth Kamchatka - Austrálie (Kamchatka), 90 min

Julie Hučíková: Vojta mi po prvních 10ti minutách filmu řekl: "Už to splnilo přesně to, co jsme čekali - vrtulník, surfy a sníh..." 😁
Tenhle rozhodně ne nízkonákladovej snímek nám ale v dalších 80ti minutách nabídl daleko víc. Surfing v podáni pro-surfařů z Austrálie, kteří poprvé zkouší surfovat v chladný (opravdu hodně chladný) vodě, záběry neskutečné přírody až na samém okraji Ruska, propojení vln a zasněžených hor. Film ukazuje surfing na ještě neobjevenym místě, kdy je vidět, jak těžký je surfovat v mínusových teplotách. Naprosto si mě získal dokonalou kamerou, střihem i soundtrackem. Za mě velice povedený a určitě doporučuju.

Vojta Svárovský:  Film, který totálně naplnil mé očekávání a bavil mě od začátku do konce. Bylo skvělý ho vidět na velkém platně s dobrým zvukem, protože si to zaslouží. Plusy - Skvělé záběry mrazivé ruské přírody v kombinaci s TOP surfingem na různých typech vln doplněny chytlavym soundtrackem. Dost se mi líbilo i zařazení poměrně velkého množství wipe outů což mi připomínalo spis skatová videa (a také pravděpodobně Vojtův vlastní surfing, pozn. redakce), ale celý film to pro mě dělalo aspoň trochu uvěřitelnější. Mínusy - Až moc přiznaný product placement, díky kterému ti v hlavě naskočí pomyslná kalkulačka, která tě prostě nutí pořád počítat kolik tenhle surf trip musel stát. Nejsem si jistý, že jsem jim věřil všechny jejich reakce a projevené emoce, prostě to občas sklouzlo až moc do american style, ale nebylo to tak hrozný.

Matyáš Menšík: Obří budget, krásný obrázky z cestování a serfování v arktický oblasti, hodně sněhu a sněhových bouří, místní surfová komunita, načasování na začátek konfliktu na Ukrajině... Tenhle film prostě kina vyprodávat musí. Kouká se na to krásně a vzbuzuje to v lidech touhu se vydat zažít nějaký podobný dobrodružství, což je skvělý. Kdybych měl být kritickej, tak se dá akorát vytknout to, že je film trochu prvoplánovej a ničím moc nepřekvapí. Kdo jste viděli Under the Arctic Sky, tak tohle je prakticky ten samej film. Ale sám moc dobře vím, že vymyslet něco úplně originálního je dneska těžký. Každopádně kluci byli v Rusku dva měsíce a podmínky jim dovolily surfovat asi 5x. Dost by mě zajímalo, co dělali v tom zbylým čase. 

Lies par l'ocean - Francie (Tahiti), 34 min

Terezie Dvořáčková: Liés par l'océan dávám jednoznačně ☆☆☆☆☆. Vybrala jsem si ho, protože Teahupoo považuju za jeden z nejkrásnějších (a nejšílenějších) spotů na světě, i když si furt nejsem jistá, jak mám jeho název vyslovovat. Taky mě zajímá v kontextu blížící se olympiády a toho, co se tam kvůli ní děje. (pozn. redakce - Terezie naráží na nedávné poškození místního korálového útesu kvůli přestavbě věže pro rozhodčí). Film skvěle přibližuje to, co oceán jakožto zdroj obživy i zábavy pro místní obyvatele znamená a dotýká se dopadů klimatické krize na tamní ekosystém. Všeho je tam tak akorát, kamera i střih jsou parádní a soundtrack k filmu už je jenom třešinka na dortu. Moc doporučuju!

Merry Kaliyuga - Maroko, 11 min

Terezie Dvořáčková: Bizárek jak se patří.Desetiminutová mystická nálož, při který netušíte, co je sen a co je realita. Dojde i na kvalitní surfing, ale věřím, že to není pro každýho. A mně se to právě proto hodně líbilo. Doporučuju taky zapátrat, co vlastně Kali Yuga znamená, abyste pochopili kontext. ☆☆☆☆☆

A mimochodem - je to točený v Maroku (nejen) na spotech, který před nějakou dobou navštívil náš člen Kuba Michna. Nedávno měl k tomuhle tripu v naší klubovně přednášku. Natočil tam s Pájou Hanušem a dalšíma spoustu super záběrů, ale zatím se mu úplně nedaří sehnat finance na to, aby z toho vznikl film. Pokud vás k tomu bude zajímat víc a chtěli byste třeba tenhle projekt podpořit, ozvěte se mu. :)

Savage Waters - UK, 95 min

Matyáš Menšík: Britský pár v důchodu najde ve starém námořním deníku popis obří vlny u ostrova pokladů uprostřed Atlantiku a za pomocí big wave surfaře Andy Cottona se vydá tu vlnu hledat. Super zápletka a neuvěřitelný odhodlání týhle dobrodružný rodiny. Chtěl bych být jako oni, až mi bude tolik let, co jim. Zajímavá linka ve filmu je příběh Andrew Cottona, kterej je na začátku natáčení velká hvězda big wave surfingu, ale v průběhu filmu se ta jeho role průběžně mění a krásně ukazuje, že kariéra profesionálního surfaře není vůbec jednoduchá. Celkově příjemnej film, kterej propojuje moje dvě záliby: hledání vln a plachtění na oceánu. 

Convergence, 45 min

Film Convergence si nikdo z nás nevybral.Jako jediný z filmů je volně dostupný na Youtube, tak se na něj mrkněte sami a dejte nám vědět, jak se vám líbil!

I když jsou možná zlaté časy festivalu již za námi -  ty tam jsou afteparty v Café v lese nebo projekce v několika městech - moc jsme si to i tentokrát užili.

Rádi bychom tedy tímto poděkovali hlavnímu organizátorovi PRGSFF Alešovi Kosinovi za to, že jej i letos uspořádal.

A vy, co jste letos radši zůstali doma - sledujte PRGSFF na Facebooku nebo Instagramu a na příští ročník koukejte dorazit! Proč?

Ať naberete inspiraci pro další surftrip nebo vlastní tvorbu. Ať má ve světě superkrátkejch Reels a TikTok videí serfovej film ještě nějakou šanci. Ať může i nadále vznikat obsah, co ve vás zanechá hlubší stopu než několikasekundový sestřihy, kterejch jsou milióny. Ať podpoříte kino v době streamovacích platforem. 
Ať (pře)žije Prague Surf Film Festival!